Oficiální název: |
Italská republika |
Kontinent: |
Evropa |
Rozloha: |
301 338 km2 |
Počet obyvatel: |
59 433 744 (2011) |
Nejvyšší hory: |
Mont Blanc (4810 m n. m.) |
Nejdelší řeky: |
Pád 652 km |
Státní zřízení: |
parlamentní republika |
Hlavní město: |
Řím (Roma), 2 654 215 obyvatel (r. 2013) |
Úřední jazyk: |
Italština |
Měna: |
Euro, švýcarský frank (na území exklávy Campione d'Italia) (EUR, CHF) |
Náboženství: |
katolické |
Země, jejíž půdorys připomíná botu, má především hornatý povrch. Sever země tvoří alpský masiv (s nejvyšší horou Mont Blanc 4810 m n. m.), který se směrem k jihu svažuje do Pádské nížiny. Osu země protínají Apeniny. Nalezneme zde četné sopečné masivy s dosud činnými sopkami (Etna 3.340 m, Vesuv 1.276 m, Stromboli 926 m). Nepříliš členité pobřeží omývá Ligurské, Tyrhénské, Středozemní a Jaderské moře. K Itálii náleží řada ostrovů, z nichž k nejvýznamnějším patří Sicílie a Sardinie, dále pak Elba, Capri, Ischia a Liparské ostrovy.
Podnebí je středomořské subtropické (teplá a suchá léta, deštivé zimy), na severu mírné středoevropské, v Alpách chladné. Průměrná teplota července 20 - 28 °C, maximum až 45 °C, teplota v lednu v podhůří Alp 0 °C, na Sicílii 12 °C. Srážky roční průměrné 500 - 1000 mm, na návětrných svazích Alp až 3000 mm, na Sicílii pod 500 mm. Převažuje středomořská vegetace.
Prvním kmenem, který obýval území dnešní Itálie, byli Etruskové. Ačkoliv není známo, odkud se do Itálie kolem 10. stol. př. n. l. dostali, zanechali po sobě působivé památky v podobě etruských hrobek, tzv. nekropolí, které jsou dokladem jejich vyspělé kultury, která však tvořila pouze volná uskupení měst a nikdy nebyla sjednocena.
Jedním z měst založeným Etrusky byl i Řím, kterého se v 6. stol. př. n. l. zmocnili Latinové a založili zde svou republiku. Její moc začala pozvolna narůstat a za vlády Augusta si římské impérium již podmanilo celé Středozemní moře. Největšího rozmach říše zaznamenala mezi 1. a 2. stol. př. n. l., kdy se rozprostírala od Britských ostrovů až k Egyptu. Její velikost však byla i její zkázou, postupně začala upadat a r. 395 se rozpadla na dvě části – Západořímskou a Východořímskou neboli Byzantskou. Pád říše Západořímské se datuje do r. 476.
Poté se na území říše dostali germánské kmeny Langobardů a Ostrogóthů, které si zde vytvořili svá království. V 8. stol. si území podrobil francký vůdce Pipin, který kvůli legitimizaci své moci dal vzniknout Papežskému státu, kterému svěřil část italského území. Přesto valná část Itálie zůstává roztříštěnou, jediný pevný celek na italském území během středověku bylo Království obojí Sicílie pod vládou Normanů.
Itálie i přes svou rozdrobenost zastává důležité místo na kulturním poli a stává se kolébkou renesance, která se jako myšlenkový a kulturní směr rozšíří do celé Evropy. Jednotlivé městské státy včele s Janovem, Benátkami a Florencií jsou ohnisky kultury pokroku a obchodu. V 15. stol. do historie země neblaze zasáhne rozsáhlá epidemie moru, jíž podlehne téměř třetina italského obyvatelstva.
Itálie zůstává i nadále nejednotnou až do období napoleonských válek, kdy je na čas sjednocena pod nadvládou Napoleona, po jeho porážce se vše vrací do původního stavu.
Podobně jako tomu bylo v jiných evropských státech, i Itálii v 19. století ovládlo národně emancipační hnutí, které podnítilo tendence k jejímu sjednocení. Po řadě demonstrací, povstání a revolucí v roce 1861 vznikla jednotná Itálie v čele s králem Viktorem Emanuelem, první společný stát Italů od dob Římské říše.
Dlouholetá roztříštěnost země zapříčinila její relativní zaostalost a nestabilitu, na přelomu 19. a 20. století se země politicky orientuje na Německo a Rakousko-Uhersko, s nimiž r. 1882 založila Trojspolek. Do první světové války vstoupila po boku Německa a Rakouska -Uherska, 24.5.1915 otočila, usmířila se s Francií a vojensky se zapojila do války na straně Dohody. Po první světové válce se dostává do popředí fašistického hnutí včele s Benitem Mussolinim, který v r. 1925 nastoluje totalitní režim. Roku 1936 vzniká osa Berlín-Řím a Itálie se spolu s Hitlerovským Německem připravuje na válku. Do 2. světové války vstupuje Itálie ve čtyřicátém. Na poli válečném si Itálie nevede příliš dobře, v 25.7.1943 domácí opozice zatkla Mussoliniho, následuje kapitulace (3.9.1943). V té době byla však většina Itálie obsazena německou armádou, která osvobodila Mussoliniho a nastolila na severu země Italskou sociální republiku. Na jihu byl zbytek Itálie pod patronátem spojeneckých vojsk. Italská republika byla vyhlášena 18.6.1946 a zapojuje se do Marshallova plánu.
Poválečný hospodářský zázrak vrátil zemi prosperitu. Itálie se stala zakládajícím členem Evropského hospodářského společenství (dnešní EU).
Alghero, Ancona, Bari, Benátky, Bibione, Boloňa, Cagliari, Catania, Catanzaro, Crotone, Florencie, Grosseto, Ischia, Janov, Livorno, Marsala, Messina, Milán, Neapol, Olbia, Palermo, Pescara, Pisa, Portoferraio, Predazzo, Ravenna, Rimini, San Benedetto del Tronto, Siena, Syrakusy, Terst, Turín, Verona, ViareggioAberdeen, Belfast, Birmingham, Brighton, Bristol, Cambridge, Cardiff, Edinburgh, Glasgow, Leeds, Liverpool, Manchester, Newcastle, Oxford, Plymouth, Portsmouth, Sheffield, Southampton, Swansea
Capri, italské Alpy, jaderská Riviéra, Kalábrie, Kampánie, Lombardie, Sardinie, Sicílie, Toskánsko
Přestože mají čeští občané ve všech zemích EU nárok na nezbytnou zdravotní péči hrazenou českou zdravotní pojišťovnou, doporučujeme si před cestou sjednat speciální zdravotní pojištění pro případ úrazu a léčebných výloh v zahraničí. Na adekvátní pojištění nezapomínejte v případě, že do Itálie míříte se sportovními úmysly, ať už na lyže nebo třeba za vysokohorskou turistikou.
Pro vstup do země nejsou vyžadována žádná očkování.
Čeští občané nepotřebují v rámci turistického pobytu při vstupu na území Spojeného království žádné povolení a nemají přihlašovací povinnost.
Státní příslušník ČR má právo pobývat v jiném členském státu EU a v rámci turistického pobytu tak nemá na území Itálie přihlašovací povinnost. Formality přicházejí při pobytu delším tří měsíců, kdy je zapotřebí se k pobytu přihlásit na ohlašovně příslušného obecního úřadu.Ambasáda, velvyslanectví:
Ambasáda, velvyslanectví:
Velvyslanectví České republiky v Itálii (Ambasciata della Repubblica Ceca)
Via dei Gracchi 322, 00192 Roma
tel: 0039/06/3609571-3
e-mail: rome@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/rome