30.07. - 04.08.2024
Švýcarsko Autobusem
polopenze


Švýcarsko - Matterhorn

Zemi tvoří konfederace 26 kantonů, v nichž se mluví celkem čtyřmi jazyky: německy, francouzsky, italsky a rétorománsky (1% obyvatelstva). Ač se na první pohled může zdát Švýcarsko zemí nesourodou, opak je pravdou, přes kulturní odlišnosti jednotlivých kantonů tvoří země pevný politický celek, a hraje významnou roli v evropské ale i celosvětové politice.

Jako nejvýše položený evropský stát láká návštěvníky alpskými vrcholy a dramatickými přírodními scenériemi, které můžete obdivovat pěšky, na kole anebo z vlaku. Neméně pověstná je i švýcarská gastronomie se svými lahodnými sýry či dokonale jemnou čokoládou. Málokdo však ví, že Švýcarsku vděčíme za vynález instantní kávy, koření Maggi a Müsli.

 

Oficiální název:

Švýcarská konfederace

Kontinent:

Evropa

Rozloha:

41.285 km2

Počet obyvatel:

8.039.000 (2012)

Nejvyšší hora:

Dufourspitze 4.634 m

Nejdelší řeka:

Rýn

Státní zřízení:

konfederace

Hlavní město:

Bern

Úřední jazyk:

němčina, francouzština, italština, rétorománština

Měna:

švýcarský frank

Náboženství:

římskokatolické, protestantské

Geografie: Až 70% celkového území země má horský až velehorský charakter. Ve Švýcarsku se nachází více než 100 hor, jež přesahují výšku 4.000 m n. m.. Velkou část povrchu Švýcarska tvoří vodní plochy v podobě ledovců (až 1.800), z nichž nejdelší je Aletschletscher v Bernských Alpách, a jezer (až 1.600), díky nimž se také Švýcarsku přezdívá „vodní zámek Evropy“. Švýcarskem probíhá hlavní evropské rozvodí. Vodu z 68% Švýcarska odvádí řeka Rhein (Rýn) do Severního moře, voda z 28% území teče řekou Rhonou do Středozemního moře a zbylá 4 % odvádí řeka Inn do Dunaje a ten dále do Černého moře.

Podnebí: je Švýcarsku je mírné, velice závislé na jednotlivých oblastech. Hlavním faktorem ovlivňujícím teplotu je nadmořská výška. Proměnlivé jaro střídá teplé léto s nižším počtem dešťových srážek (18-27 ˚C). Podzim je mírný a stálý, sever země se vyznačuje množstvím srážek, jih oplývá teplým a slunným počasím. V zimě průměrné teploty nepřesahují 0 ˚C, horské oblasti jsou bohaté na sněhové srážky.

Dějiny: Již ve 2. století př. n. l. obývaly území Švýcarska keltské kmeny Helvétů, díky nimž se území nazývalo Helvécií. Východ země obsadily keltské kmeny Rhétů, předci současných Rétorománů. V roce 58 n. l. na území proniklo vojsko římské říše a v některých horských průsmycích rozbilo své tábory, oficiálně se z území stala provincie Helvetia, ale na většině území stále pobývaly keltské kmeny Helvétů a Rétů. Po zániku Římské říše ovládli území Alamanské kmeny a v roce 843 bylo celé území připojeno k Východofrancké říši a později pak k Svaté říši římské. Ve 13. století centrální kantony Schwyz, Unterwalden a Uri založily tzv. Věčný spolek a postavily se Svaté říši římské a daly tak základ pozdějšímu státu. V 15. století nad nimi Habsburkové definitivně ztratili moc. V 16. století se v Curychu odehrály významné změny v obecním životě a státních záležitostech způsobené náboženskou reformací Huldrycha Zwingliho, i zde tedy docházelo ke konfliktům mezi jednotlivými kantony, ale napovrch zůstalo Švýcarsko jednotné. Třicetiletá válka se Švýcarsku téměř vyhnula, jedním z důvodů byla i skutečnost, že odtud pocházela velká část žoldáků, na nichž byli ostatní Evropské mocnosti závislé, proto ani jedna z nich nedopustila, aby se Švýcarska zmocnil některý z rivalů.  Vestfálský mír v r. 1648 potvrdil nezávislost Švýcarska na Svaté říši římské. Na konci 18. století bylo Švýcarsko okupováno Francií, která z něj vytvořila loutkovou republiku Helvetii (ta trvala však jen 15 let do roku 1813). Po dalších nepokojích ze strany katolíků byla v roce 1848 sepsána ústava a vzniklo moderní Švýcarsko, které se díky své neutralitě stalo sídlem institucí jako Liga národů, Ženevská konvence nebo Červený kříž. Oficiálně si Švýcarsko zachovalo neutralitu i během 1. a 2. světové války. Přestože zde dosud sídlí mnoho mezinárodních organizací, Švýcarsko do většiny z nich odmítlo vstoupit z důvodu možného ohrožení jejich neutrality (donedávna včetně OSN).

Praktické informace: Přestože mají čeští občané ve všech zemích EU nárok na nezbytnou zdravotní péči hrazenou českou zdravotní pojišťovnou, doporučujeme si před cestou sjednat speciální zdravotní pojištění pro případ úrazu a léčebných výloh v zahraničí. Na adekvátní pojištění nezapomínejte v případě, že do Švýcarska míříte se sportovními úmysly, ať už na lyže nebo třeba za vysokohorskou turistikou.

Elektrická síť: Ve Švýcarsku se v elektrické síti používá standardních 230 voltů střídavého napětí při frekvenci 50 Hz. Většina elektrických zásuvek je stejného typu jako známe z České republiky.

Očkování: Pro vstup do země nejsou vyžadována žádná očkování.

Víza: Čeští občané nepotřebují v rámci turistického pobytu při vstupu na území Švýcarska žádná víza, stačí platný občanský průkaz nebo cestovní pas.

Ambasáda, velvyslanectví:

Velvyslanectví České republiky ve Švýcarsku (Ambassade de la République tcheque)
Muristrasse 53 (vchod z Burgernzielweg), 3006 Bern P.O.Box 537
tel: 0041/31/3504070
e-mail: bern@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/bern

 

VÍCE SE DOZVÍTE Z NÁSLEDUJÍCÍCH ČLÁNKŮ:
Zermat a Matterhorn
Fenomén zvaný železnice
Železnice páteř i ozdoba
Lucern, město v srdci Evropy
Ubývající obr
 
Přihlaste se k odběru novinek
Na těchto webových stránkách jsou k vylepšování služeb využívány soubory cookies.