Naše dlouhá noční cesta byla ráno odměněna výhledy na rovinaté pusty s pasoucími se ovcemi. První zastávka našeho poznávání byla v horském letovisku Sinaia. Všichni jsme obdivovali výstavní zámek Peleš, přebudovaný z původně romantického královského hradu. Snad pro jeho zdobnost si jej oblíbil i bývalý prezident Nicolae Ceausesca a v jeho nádherných prostorách se pak procházely i mnohé jiné státní návštěvy. Neméně zajímavý byl však i méně zdobný zámeček Pelisor, jež byl postaven na truc svého „slavnějšího bratra“. Vpodvečer jsme pak ještě navštívili klášter v Sinai a jeho rozsáhlý komplex. Poté na nás čekala již jen cesta do krásného hotelu v Brašově. Všichni se těšili na večeři dle rumunského receptu, výtečné víno a zasloužený odpočinek.

Další den našeho poznávání začal vydatnou snídaní, která nás posilnila na cestu do Prejmeru, kde jsme navštívili jeden z nejlépe dochovaných opevněných kostelů v Evropě. Prohlídka tajemných zákoutí kostela a přilehlého komplexu nás všechny velmi zaujala. Měla báječnou atmosféru dokreslenou ranní mlhou, která značně umocňovala genia loci. Místem našeho dalšího poznávání se stala nádherná zřícenina Rupea. Tato kouzelná stavba, kterou jsme na cestě za Drákulou míjeli, nám v poledním slunci nedala nezastavit a neudělat pár fotek. Toulání po starobylých hradbách bylo dalším z nezapomenutelných zážitků. Dále naše kroky směřovaly přímo za hrabětem Vladem Tepešem, řečeným Drákula. Zastavili jsme se u jeho rodného domu a navštívili přilehlé okolí ve městečku Sighisoara. Po vydatném obědě v místní hospůdce na náměstí, kde si většina z nás dala místní speciality, jsme se prošli schodištěm studentů ke kostelu, odkud byl překrásný výhled na přilehlou krajinu. Na závěr dne nás čekala ještě romantická prohlídka podvečerního Brašova. Za soumraku jsme se prošli centrem města, obdivovali exteriér Černého kostela i jednu z nejmenších uliček v Evropě – Provazovou uličku – jejíž šířka je pouhých 130 cm. Výborná večeře pak byla třešničkou na dortu již tak velmi vydařeného dne.

Třetí den nás zavedl do oblasti hor a pravé, opravdu nezkažené přírody. Z Busteni, kde původním plánem byl výjezd na vrchol Babele, jsme nakonec vyrazili terénními auty po úzkých klikatých cestičkách do nitra překrásné přírody. O nádhernou vyhlídku jsme však rozhodně ochuzeni nebyli. Cesta terénními auty, jejichž řidiči byli opravdovými mistry volantu, nás zavedla do míst, které bychom z lanovky nikdy neviděli. Naše 5 hodinové putování nás zavedlo i ke klášterní jeskyni Lalomita. Všem se nám báječný výlet s trochou adrenalinu líbil a rozhodně nikdo nelitoval rozhodnutí putovat po pozemních cestách. Odpoledne jsme ještě navštívili známý hrad Bran, jež je považován za jedno z hlavních sídel Vláda Tepeše – Drákuly. Den opět zakončila večeře dle speciálního místního receptu.

Poslední den našeho putování po krásách Rumunska jsme navštívili skanzen v Sibiu, který nás nechal nahlédnout do života typické rumunské vesnice minulých století. Měli jsme taktéž možnost ochutnat v místní hospůdce výborné jehněčí maso pečené na otevřeném ohni, jež je tamní specialitou. Následovala pak již jen krátká fotopauza u hradu Corvin a dlouhý přejezd do Maďarska, jež nás ale nechal poznat klikaté rumunské silničky v záři zapadajícího slunce. Po příjezdu na hotel ve vyhlášeném lázeňském městečku Hajdúszoboszló nás čekala výtečná pozdní večeře a zasloužený odpočinek po strastiplné cestě.

Po probuzení maďarským sluníčkem jsme se posilnili vydatnou snídaní a na celý den se oddali relaxu v místním lázeňském komplexu. Teplé termální vody i plavecké bazény byly vskutku velmi příjemné a poskytly nám čas na regeneraci. Odpočinek v lázních nás nechal vstřebat nabyté zážitky a zároveň poskytl prostor i léčit případné neduhy těla a duše. Před odjezdem domů jsme se ještě posilnili místními dobrotami, nakoupili suvenýry na místních trzích a vydali se na cestu zpět domů s mnoha krásnými zážitky a pocitem báječné dovolené. V brzkých ranních hodinách jsme dorazili do Prahy a všichni spokojení klienti se rozešli do svých domovů. 

Autor článku: Jiří Hanzlík, průvodce CK Quicktour