Velmi slabá zemská kůra v Karpatské kotlině usnadňuje termálním pramenům proniknout na povrch. Po celé zemi se jich vyskytuje více než tisíc a denně chrlí přes 80 milionů litrů horké vody bohaté na minerály. Skoro čtvrtina pramenů slouží ke koupelím a léčebným účelům. Oficiálně se využívají ve více než dvaceti městech a šedesáti obcích, které mají statut léčebných lázní.Tím se nemůže pochlubit žádná jiná země v Evropě. Koupání v termální vodě pomáhá nemocným, ale příjemné je i pro lidi bez jakýchkoli zdravotních problémů.

Horké prameny objevili v někdejší Panonii již staří Římané, dokonale je ale využili až Turci. Maďaři koupání v teplé vodě milují, spousta z nich si nedokáže odepřít aspoň jednu návštěvu bazénu týdně. Kromě toho, že koupání v horké vodě obsahující nejrůznější minerální látky uvolňuje klouby a má preventivní účinky na lidský organismus, dokáže také zklidnit duši a nechat ji odpočinout od každodenního stresu. Maďarská vášeň pro koupání v horkých pramenech je naštěstí nakažlivá. Přenesla se hlavně na Čechy, kteří v mnoha maďarských lázních tvoří většinu návštěvníků.

K nejoblíbenějším patří lázeňské středisko Harkány, i když leží dost daleko od českých hranic, v jihozápadním cípu Maďarska v blízkosti řeky Drávy, která tam tvoří hranici se Srbskem. Podle pověsti se o zdejší lázně zasloužil sám ďábel. Když zoral pozemky kolem Harkány, brázdy naplnil sirnými vodami. Sírou nešetřil, její obsah v místní vodě je nejvyšší v Maďarsku a biologicky velmi aktivní karbonylsulfid se v této formě nenachází nikde jinde na světě. Kvůli charakteristickému odéru nazývali lidé rovinu kolem Harkány již před staletími Büdösrét neboli Páchnoucí louka. Během odvodňování mokřin pak zjistili, že se lidé pracující celý den v bahně zázračně zbavili svých revmatických potíží. Termální komplex byl otevřen již v roce 1823. Aktivní síra má mimořádně silné léčivé účinky při potížích pohybového ústrojí, úspěšně se využívá pro léčbu lupenky, poúrazových stavů i v mnoha dalších případech. Pitná kúra pomáhá při léčení zažívacího ústrojí, nemocí žlučníku a jater. Otevřené a kryté bazény obklopují stromy a trávníky, kde na lehátkách a dekách návštěvníci lázní odpočívají. Teplota léčivé vody je 36–45 °C, v plaveckém bazénu má voda běžnou teplotu.

K nejznámějším a největším lázeňským střediskům v Maďarsku patří Hévíz, který leží nedaleko města Keszthely na jihozápadním konci Balatonu. Lázně byly postaveny v roce 1795 na podnět hraběte Györgye Festeticse, majitele přilehlých pozemků. Proslulé jsou největším termálním jezerem v Evropě, které má plochu 47 500 m2. Jeho nálevkovitě se svažující dno dosahuje hloubky až 36,5 m. Mírně radioaktivní voda obsahuje síru, alkálie, hydrogenuhličitany, charakteristický je vysoký obsah vápníku. Z pramene tryská přes 80 milionů litrů denně, takže voda v jezeře se úplně vymění každých 28 hodin a je neustále v pohybu. Její teplota kolísá mezi 33 °C v létě a 28 °C v zimě, kdy se nad hladinou vznáší oblak jemné páry a jezero vyhlíží poněkud tajemně. Lidé se mohou koupat v jezeře pod širým nebem, nebo pod střechou centrálního pavilonu uprostřed jezera, známého čtyřmi červenými věžičkami v rozích. Kromě samotné vody se k léčbě používá i bahno ze dna, které z poloviny tvoří organické materiály bohaté na jód a estrogen. Hévíz pomáhá při léčení kloubových onemocnění, revmatických potíží a artritidy.

Termální lázně Hajdúszoboszló na okraji Velké uherské nížiny ve východním Maďarsku jsou největším komplexem v zemi a podle místních i v Evropě. Podobně jako v některých jiných případech stálo u jejich vzniku neúspěšné hledání ropy, místo níž byla v roce 1925 objevena termální voda. Do města s 35 000 obyvatel přijíždí ročně milion návštěvníků. Využít mohou dvě desítky bazénů, ať už s teplou léčivou nebo běžnou vodou. Termální alkalická hydrogenuhličitanová voda o teplotě přes 70 °C obsahuje také velké množství chloridu sodného, jódu, brómu, fluoru, železa či manganu, ale také asfalt, který jí dává spolu s jódem hnědavé zbarvení. Lékaři posílají do Hajdúszoboszló pacienty s potížemi pohybového ústrojí, zažívání a s kožními chorobami. Větší část návštěvníků ale přijíždí za zábavou, protože v obrovském centru najdou umělou mořskou pláž s palmami, skluzavky, tobogány, bazén s umělým vlnobitím i trenažér na výuku surfování.

K největším a nejmodernějším lázeňským místům se řadí Sárvár. Malé příjemné městečko v severozápadním Maďarsku bylo od antických dob důležitou křižovatkou vojenských cest. Na začátku 60. let minulého století se mělo stát ropným nalezištěm, ale ze zkušebního vrtu místo ropy vytryskla voda o teplotě 83 °C. Pramen v hloubce 2000 m poskytuje léčivou vodu s obsahem alkálií, chloridů, brómu, jódu a stopových prvků. Odpařený solný roztok se používá pro léčení astmatu a chorob horních cest dýchacích. Koupelové kúry prospívají nemocným s poruchami pohybového ústrojí, při revmatismu, neplodnosti, ordinují se pro pooperační rehabilitaci a při potížích vegetativního nervového systému. Od roku 2002 slouží hostům nový komplex léčebných lázní a wellness koupelí na světové úrovni. Najdete v něm Svět saun v antickém stylu, finské sauny, soft a bio saunu, parní lázně, aromaterapeutické kabinky, Kneippovu lázeň a další.     

Léčebné lázně Bükfürdö, ležící ve stejné oblasti jako Sárvár, se na mapu maďarských lázeňských míst dostaly také teprve nedávno, před půl stoletím, v době honby za ropou. Zemito-vápenitá voda s konstantním podílem vápníku, hořčíku a hydrogenuhličitanů má teplotu 58 °C. Koupele jsou vhodné pro léčení poruch pohybového ústrojí, pro poúrazovou terapii a pro léčení nemocí páteře. Pitná kúra se doporučuje v případech překyselení žaludku a zažívacích potížích. V lázních najdete několik bazénů, terasy s lehátky na opalování, vířivky a bazénky pro děti. Lázně poskytují i různé fyzioterapeutické služby, hlavně bahenní zábaly, podvodní masáže proudem vody nebo magnetickou terapii. Využít můžete také saunu se studeným bazénem, masážní sprchy či solárium.

V severomaďarském Egeru má lázeňství velmi dlouhou tradici. První záznamy o léčivých pramenech mezi pohořím Mátra a vrchovinou Bükk se datují do roku 1488. V 16. stol., kdy zemi ovládali Turci, cestovatel Evlia Chelebi napsal, že v místě se nacházejí troje veřejné lázně a ve dvou stovkách domů a zámečků lidé využívají léčivou vodu ke koupelím. Lázně Eger byly založeny v roce 1934, jejich současná podoba je ale velmi moderní. Termální voda obohacená o radon příznivě působí především na onemocnění pohybového ústrojí a pomáhá také při revmatických potížích. Její pramen o teplotě 28 °C vyvěrá přímo do Velkého bazénu. Léčivé vody si lidé užívají také v prohlubni vytesané do skály. Po schůdcích sestoupí asi tři metry pod úroveň terénu, kde jejich těla masíruje příval vody, přivedený velkými rourami z dalšího pramene. Využít mohou řadu lázeňských procedur, ale i zážitkové bazény, masáže, sauny, vířivé proudy a podobně. Celý venkovní areál lázní má zajímavou architektonickou podobu.

Na jihozápadě Maďarska se nacházejí lázně Zalakaros. Vznikly také náhodou jako druhotný produkt objevování ropy v roce 1965, ale již stačily dorůst mezi šestici největších lázeňských středisek. Mírně radioaktivní voda obsahuje chlorid sodný, hydrogenuhličitany, jód, bróm a síru. Termální pramen vyvěrá o teplotě 96 °C.

Snadno dostupným cílem pro české turisty je Györ – jedno z největších maďarských měst s krásným barokním centrem se nachází jižně od Bratislavy. Zdejší termální a zážitkové lázně byly otevřeny teprve nedávno, v roce 2003. Alkalická hydrogenuhličitanová voda o teplotě 63 °C s vyšším obsahem jódu tryská z hloubky 2000 m. Příznivě působí na onemocnění pohybového ústrojí a gynekologické obtíže. Návštěvníkům nabízejí lázně k vyzkoušení spoustu zábavních atrakcí.

Mezi Györem a Bratislavou, jen asi kilometr od hranice se Slovenskem, leží termální lázně Lipót, jedny z nejmodernějších a nejupravenějších v Maďarsku. Termální voda má nízkou tvrdost, její léčivé účinky se úspěšně využívají na chronická zánětlivá onemocnění kloubů a bolesti páteře, pomáhá při rehabilitaci po úrazech a přispívá k celkové regeneraci. Pramen o teplotě 65 °C vyvěrá z hloubky 2200 m. Koupaliště má dva termální bazény, plavecký bazén, masážní vodopády, vodní mlýn se saunou, podvodní tlakové masáže, proudový bazén a gejzír. Děti si užijí na hřišti s trampolínou a nafukovacím hradem. Turisticky zajímavé je okolí lázní. Městečko Lipót ohraničuje ze severu mrtvé rameno Dunaje, které je rájem vodního ptactva a vodních i bahenních rostlin. Podél břehu vede naučná stezka s vyznačenými pozorovacími místy, skrýšemi před deštěm a s místy pro odpočinek. Se sousední obcí Darnózseli spojuje Lipót chráněná alej jírovců o délce necelých tří kilometrů. Nejkrásnější je uprostřed května, kdy větve mohutných stromů obsypané květy vytvářejí nádherný bílý tunel.