Historie

Historie Rabu se příliš neliší od okolních ostrovů. Prvními obyvateli byl ilyrský kmen Liburů, který byl zřejmě poražen Řeky ve 4. století př. n. l. Ve 3. století př. n. l. se Rab dostává pod nadvládu Římské říše a během 2. století se stáváse válečným přístavem a dobře organizovaným městem Arba s propracovaným obranným systémem a řadou chrámů. V době pozdního císařství (4. stol. n. l.) se město stává sídlem biskupa. V době stěhování národů město podlehlonájezdům Slovanů a Avarů a bylo na čas zpustošeno, ale po ustanovení byzantské moci došlo k jeho opětovné výstavbě a od roku 878 se Rab stává chorvatským městem. V následujících staletích je Rab střídavě pod vlivem Byzantské říše a Benátek, které zhruba od přelomu letopočtu začínají ovlivňovat celé středomoří.  V roce 1409 se Rab definitivně dostává pod vliv Benátské republiky a to až do jejího zániku rukou Napoleona Bonaparta v roce 1797. Během nadvlády Benátek bylo město obehnáno mohutnými hradbami a těšilo se prosperitě, bohužel se také muselo v letech 1449 a 1456 potýkat s ničivou morovou epidemií, které připravily ostrov o značnou část obyvatel. Z ekonomického hlediska nejvíce Rabu uštědřilo ránu objevení Ameriky, díky němuž značně poklesl zisk z námořního obchodu. Po skončení Napoleonských válek se dostává Rab do držav Habsburské monarchie, která v r. 1828 zruší Rabské biskupství a Rab zůstává pouhou provincií. Již na sklonku 19. století začíná Rab nabývat významu mořského koupaliště a lázní a turistické povahy. Po první světové válce byl ostrov Rab r. 1921 připojen k Chorvatsku v království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V létech 1941 – 1945 byl okupován Itálií a Německem. V druhé polovině20. století Rab využil všech svých předností a rozvinul se v jedno z nejsilnějších turistických středisek na Jadranu.

Kultura a Rabská Fjera

Rab je nesmírně bohatý nejen na přírodní krásy, ale také na kulturní akce, které jsou citlivě rozmístěny do celého roku. Velké oblibě se zde těší tzv. „Rabské rytířské hry“ – turnaj Sdružení rabských střelců z kuší ve střelecké soutěži se středověkým obranným pevnostním samostřílem (9.5., 25.6., 27.7., 15.8.). Opravdovou oslavou Rabu je letní slavnost Rabská Fjera, jejíž historie sahá až do r. 1364. Slavnosti se konaly poprvé na počest krále Ludvíka Velikého, který Rab osvobodil od Benátčanů. V současné podobě trvají 3 dny, celé město ožije v duchu středověké atmosféry: a ulice a náměstí zaplní a středověké dílny, a vy můžete poznat tradiční řemesla předváděná hrdými Rabany oděnými v historických kostýmech. Rabská Fjera se koná vždy 25.7. -27.7. a je zakončena střeleckou soutěží. V létě se můžete také těšit na rabské hudební večery s předními umělci Chorvatska i ze zahraničí a dechové hudby Rab.