Pusté vápencové pohoří Kamenjak s nejvyšším vrcholem Straža brání studené a ostré bóře vanoucí od drsného pevninského Velebitu zpustošit nádheru západní části ostrova. V mírně kopcovité krajině tady rostou olivovníky a vinná réva, na malých políčkách zelenina a ovoce. Střední a nejzápadnější část ostrova, rozlehlý poloostrov Kalifront pokrývají stejně jako poloostrov Lopar husté borové a dubové lesy, díky nimž se ostrov již od konce 19. století těší pověsti příjemného letoviska a přímořských lázní. V roce 1889 zdejší obecní úřad označil Rab za mořské koupaliště a lázeňské místo a založil výbor, který měl za úkol pečovat o úpravu silnic, koupališť a o ubytování pro hosty. K popularitě ostrova pak významně přispěl britský král Eduard VIII., který se zde v srpnu 1936 údajně jako první koupal nahý. Král pobýval na Rabu s Američankou Wallis Simpsonovou, jíž dal nakonec přednost před korunou. Pláž Kandarola, dodnes nazývaná též Anglickou, je tak považována za první nudistickou pláž v Chorvatsku. Ve skutečnosti má však naturismus na Rabu ještě delší tradici. Zmiňoval ho již Čech Josef Herman roku 1907 a v roce 1934 otevřel první naturistickou pláž na ostrově tehdejší prezident Mezinárodní naturistické unie Richard Ehrman z Vídně.

Pěkné oblázkové pláže najdete po celém západním pobřeží, jež lemují malé zátoky. Kulisu příjemnému koupání tvoří úzký a dlouhý ostrůvek Dolin, oddělený od Rabu ani ne kilometr širokým Barbatským kanálem. Původně malé rybářské vesničky Barbat a Banjol se rozrostly v typická chorvatská rekreační střediska, v nichž místní lidé pronajímají apartmány. Ubytování nabízí také několik menších hotelů a kempy. Mnohem klidnější prostředí ke koupání skýtá Kalifront, do jehož břehů se zakusují hluboké zátoky. Nachází se zde jediné rekreační středisko Suha Punta, ostatní zátoky jsou většinou zcela pusté a přístupné pouze po kamenitých lesních pěšinkách, výjimečně stojí v jejich blízkosti výletní restaurace nebo rybářské domky. Větve borovic se tady naklánějí až nad hladinu a poskytují chladivý stín.

Z dalších letovisek Rabu je populární Supetarska Draga, ležící ve velmi úrodném údolí. Zdejší kostel sv. Petra z roku 1059 je nejstarším na ostrově. Milovníci samoty se z jejího přístaviště vydávají na loďkách na neobydlené malé ostrůvky Srednjak, Maman a Sailovac, kde je čekají krásné písečné pláže. Pozoruhodný je také poloostrov Lopar, jemuž dal jméno kostel Sancta Maria Neopari. Podle legendy odtud pocházel pozdější zakladatel republiky San Marino, zbožný kameník Marin, který z Rabu uprchl přes Jaderské moře v době pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem. Zdejší písečnou Rajskou pláž o délce půldruhého kilometru vyhledávají hlavně rodiny s dětmi. Podobných pláží je na Loparu několik. 

Architektonickou perlou ostrova je jeho stejnojmenné romantické hlavní město Rab, jemuž se přezdívá malý Dubrovník. Zdobí ho středověké hradby, románské zvonice, kostely a paláce, kamenné ulice a starobylá průčelí. Statut města získala antická Arba již od císaře Augusta v 1. st. př. n. l., kdy byla opevněným přístavem. Výraznou podobu vtiskli městu Benátčané, kteří ho ovládali od 15. století. Historické jádro zvané Grad se rozkládá na skalnatém, poměrně úzkém poloostrově, nová část s hotely na pevnině. Pro historický Grad je charakteristická silueta čtyř zvonic, jež mu dodává vzhled lodi se stěžni, a pravidelný řád tří hlavních rovnoběžných ulic, které jsou navzájem propojeny kouzelnými úzkými uličkami. Ke všem čtyřem zvonicím přivede návštěvníky neobvykle klidná Horní ulice vydlážděná velkými ošlapaným kamennými deskami. Nejstarší zvonice patří k románskému kostelíku sv. Ondřeje z počátku 12. století. Nejcennější stavbou v Rabu je bývalá katedrála Panny Marie Veliké vysvěcená v roce 1175 osobně papežem Alexandrem III. Tato trojlodní bazilika patří k vůbec nejhodnotnějším románským stavbám v Chorvatsku. Při obnově průčelí byla do lunety renesančního portálu zasazena pozdně gotická Pieta od Petra z Trogiru, zajímavé jsou i vyřezávané lavice, sochy a obrazy v interiéru. Zvonice stojí samostatně, několik desítek metrů od chrámu. Je nejvyšší a nejkrásnější v Rabu. Zaujme na ní uspořádání oken v jednotlivých patrech. Čím výš, tím oken přibývá, od dvou malých dole až po čtyřdílná pod ochozem. Díky tomu působí poměrně mohutná stavba zakončená jehlanovitým vrcholem velmi vzdušně. Na ochoz ve výšce 26 m vede strmé schodiště. Nejen ve dne je odtud nádherný výhled na město a ostrov. Věž je otevřena dlouho do noci, a tak si nenechte ujít ani pohled na noční město, ve vlahém nočním vánku a s hvězdami nad hlavou,. Další dvě zvonice patří kostelu sv. Jana Evangelisty a klášternímu kostelu sv. Justiny. Ten byl přeměněn na Muzeum sakrálního umění a zvonice se od všech ostatních liší svou cibulovitou bání.

Zatímco Horní ulice se v noci noří do mystického ticha, v němž se každý krok odráží od staletých staveb, Střední a hlavně Dolní ulice žijí veselím hostů v restauracích a kavárnách. Stolky s židličkami zaplňují i náměstíčko před románským Knížecím palácem, jenž vyhlíží na nábřeží a přístav. K architektonickým zajímavostem patří také renesanční benátská lodžie z roku 1506 podepřená osmi sloupy a řada půvabných šlechtických domů s románskými portály – paláce Nimirů, Tudorinů, Kukuličů a dalších rodin. Ke Gradu přiléhá rozlehlý a botanicky velmi cenný lesopark Komrčar, jenž je protkán spletí cestiček lemovaných cypřiši, borovicemi, duby a palmami. 

Přitažlivou podívanou jsou na Rabu tradiční rytířské soutěže střelců ze starobylých těžkých samostřílů, jež mají sedmisetletou tradici. Kvůli turistům se konají několikrát do roka, tu pravou atmosféru při nich ale zažijete koncem července na svátek sv. Kryštofa, patrona města. Slavnosti oživují starou legendu, podle níž se sv. Kryštof zasloužil o záchranu Rabu při obléhaní Normany v roce 1075. Bylo to jediné město na východním pobřeží Jadranu, které při tomto normanském tažení odolalo útoku nepřátelského loďstva i pěšího vojska, a to jen díky tomu, že obránci města tehdy umístili na zvonici katedrály ostatky sv. Kryštofa, které jim pár let předtím daroval konstantinopolský patriarcha. Slavnosti otevírá nástup rabských střelců oděných do středověkých krojů a doprovázených bubny, zvony a fanfárami trubačů. Následuje pestrý průvod kovářů, pekařů, hrnčířů a dalších řemeslníků, kteří při něm předvádějí svou zručnost a um. Slavnosti jsou plné hudby, tance a nejrůznějších soutěží. Bouřlivé veselí se obvykle protáhne dlouho do noci.

Autor článku: Jaroslav Skalický

Zdroj textu: časopis Země světa, květen 2007 "Chorvatsko"

Článek publikován s laskavým souhlasem redakce časopisu Země světa

Cestovní kancelář Quicktour s. r. o. doporučuje všem cestovatelům časopis Země světa, ve kterém najdou inspiraci na cesty a spoustu informací o nejzajímavějších místech naší planety. Aktuální i starší čísla lze zakoupit v e-shopu časopisu na stránkách www.zemesveta.cz.