Śvýcarsko - Zermat a Matterhorn

Jméno Zermatt, které vzniklo z německého zur matte, můžeme volně přeložit „v loukách“ nebo „v pastvinách“, Matterhorn potom jako „roh“ tamtéž. A on při pohledu z údolí od Zermattu přesně takhle vypadá: zezdola není vidět jeho okolí, jen zeleň předsunutých luk a lesů, z níž přízračně vystupuje a zatíná se do oblohy jako dráp.

Ve skutečnosti stojí Matterhorn (4478 m) v silně zaledněné velehorské krajině a na dohled má asi třicet čtyřtisícovek; všechny čtyři jeho strmé hřebeny ale spadají do širokých sedel, a štít si tak udržuje od sousedních hor odstup. O to víc vyniká jeho okouzlující elegance, jež se nemá moc s čím srovnávat, ačkoliv štítů podobajících se štíhlému čtyřbokému jehlanu existuje na zeměkouli docela dost. Geomorfologové dokonce zvolili Matterhorn za prototyp takového tvaru, který ve velehorách vzniká za určitých podmínek, a jako odborný termín píší jméno hory s malým začátečním písmenem. Matterhorn svým tvarem inspiroval také mnoho literátů, hudebníků, architektů a uplatňoval se i prozaičtěji – kupříkladu postál modelem tvůrcům švýcarské čokolády Toblerones.

Matterhorn je národní horou Švýcarska a používá se často jako neoficiální státní „logo“, přestože se nachází z poloviny v Itálii. Světoznámým se však stal především jeho profil viditelný ze švýcarské strany, zobrazovaný donekonečna na stránkách knih a časopisů, v kalendářích i na televizních obrazovkách, obvykle se zrcadlem hladiny Černého jezera v popředí. Není divu, že pod tímto mediálním vlivem považuje mnoho lidí na celém světě Matterhorn za nejvyšší švýcarský vrchol. Italové mají dnes k hoře mnohem vlažnější vztah, na rozdíl od doby, kdy se schylovalo k prvovýstupu a kdy slezení Matterhornu považovali za věc národní prestiže. Souboj, jenž spolu sváděly skupiny vedené domácím Carrelem a Angličanem Whymperem, se nesl v trochu podobné atmosféře, jaká dnes provází prestižní fotbalová utkání. Vítězný Whymper sice 14. července 1865 nezvedl nad hlavou žádný pohár, ale radostí křičel, poskakoval a shazoval z vrcholu balvany. Je zajímavé, že nádech sportovního klání mělo i pozdější zdolání obtížné a objektivně nebezpečné severní stěny. Prvovýstup uskutečnili v červenci 1931 bratři Franz a Toni Schmidové z Mnichova, kteří v následujícím roce na olympiádě v Los Angeles dostali za tento mimořádný výkon zlatou olympijskou medaili, jedinou, jež byla v historii her udělena horolezcům.

Whymper za svůj úspěch tvrdě zaplatil, když při návratu z vrcholu přišli čtyři jeho spolulezci o život. Tragédie měla dohru s policejním vyšetřováním a podrobně ji rozebíral tisk po celé Evropě. Výsledkem bylo, že Whymper si domů odvezl doživotní trauma, které neulehčilo ani to, že jeho výstup začal být považován za mezník alpinismu, počátek sportovního horolezectví. Zato Matterhorn rázem získal neobyčejnou proslulost a v záři jeho glorioly se stal světoznámým i Zermatt.

První zmínka o osídlení pod Matterhornem se dochovala z konce 13. století, významnějším datem ve starší historii Zermattu byl však rok 1618, kdy se ještě coby zapadlá pastevecká osada Pratoborgno vykoupil z područí tehdejší walliské vrchnosti. Větší změnu do života obyvatel přinesl až nástup éry dobývání panenských vrcholů v první polovině 19. století, označované později jako zlatý věk alpinismu. Nejdříve přijížděli spíše švýcarští přírodovědci, časem se stali hlavními protagonisty Angličané. Ubytovací kapacitu pouhých tří lůžek prvního zdejšího penzionu (1838) brzy rozšířily další hotely, neboť sedláci neváhali a přizpůsobili se poptávce. Mnozí z nich se pak etablovali i jako horští vůdci a nosiči.

Po Whymperově výstupu začalo v Zermattu období, jež by se dalo nazvat obdobím šílení po Matterhornu a které svým způsobem trvá dodnes. Za ta léta přivedlo na vrchol asi 100 000 turistů, horolezců, ale i lidí v horách naprosto nezkušených; okolo 500 osob přitom pohyb na svazích hory zaplatilo životem. Většinu z těchto obětí nutno připsat na vrub podcenění náročnosti výstupu, k němuž svádějí různé silácké reference anebo totální neznalost vysokohorského terénu. Nejčastěji využívaná cesta totiž není technicky moc obtížná, ale má hned několik záludností: s převýšením 1200 metrů je dlouhá, vzhledem k nadmořské výšce namáhavá a k tomu orientačně náročná, i když zdánlivě vede jednoznačně po ostrém hřebeni Hörnli. K tomu všemu je třeba počítat s náhlými změnami počasí, které jsou tady běžné, a pak také s tím, že po trase se současně pohybují desítky lidí, především horských vůdců se svými často nezkušenými klienty. Ti vytvářejí pověstné „vláčky“, a protože elegantní Matterhorn není budován pevnou horninou, ale na mnoha místech připomíná spíš kamenolom, bývá tu o vzrušení postaráno. V posledních letech byl kvůli rozsáhlejším skalním řícením výstup normální cestou dokonce několikrát uzavřen.

K výhodám naopak patří, že v případě nehody je tady pomoc velice rychlá, alespoň pokud to dovolí povětrnostní podmínky. Zermatt má vlastní leteckou záchranku s neustálou pohotovostí, stroj může být u Matterhornu do deseti minut. Pro toho, kdo nemá vyhovující pojištění, se ovšem let pořádně prodraží, účtovaná částka může v přepočtu hravě přesáhnout 50 tisíc korun.  

Červenobílé vrtulníky Air Zermatt podnikají kromě záchranných i lety komerční. V nabídce jsou atraktivní vyhlídkové lety, heliskiing, a když třeba někdo zatouží vystoupit na Matterhorn a nehodlá se zdržovat zdlouhavým sestupem, může si objednat odvoz dolů, je to jen otázka financí. Zermatt se stal světoznámým vysokohorským letoviskem zásluhou Matterhornu, od 60. let minulého století se však o něm stále častěji hovořilo také v lyžařských kruzích. Dnes už má pověst lyžařského střediska par excellence s nejvýše položenými sjezdovými areály ve Švýcarsku, které jsou navíc propojeny s areály okolo italské Cervinie, takže společně tvoří jednu z nejrozlehlejších lyžařských oblastí v Evropě.

Ze Zermattu, který leží ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Sněžky, se za lyžováním vyjíždí buď alpin-metrem (areál Sunnegga-Rothorn), historickou ozubnicovou železnicí (areál Gornegrat-Stockhorn) anebo kabinovou lanovkou (Matterhorn Glacier Paradise). Na ledovcích se lyžuje celoročně až do téměř čtyřtisícové výšky a na své si tady přijdou lyžaři všech věkových i výkonostních kategorií vyjma běžkařů. Za skipas sice zaplatí víc než jinde ve Švýcarsku, v ceně ale mají započteny desítky jedinečných výhledů na jistou neméně jedinečnou horu.

Dnes žije v Zermattu asi 5500 stálých obyvatel, kapacita zdejších ubytovacích zařízení je však více než trojnásobná. Hotelů tu stojí víc než v leckterém velkém městě. Mnohé z nich pamatují doby, kdy se do hor chodilo v okovaných botách, jiné dokonce sídlí v ještě starších walliských domech, v typických tmavých roubenkách. Ve všech bez rozdílu lze nalézt rodinnou atmosféru a poklid, který vládne i v zermattských ulicích, do nichž žádná auta vyjma elektromobilů nesmí. Zermatt si už před několika desetiletími vytvořil v obci Täsch předsunutou bariéru v podobě záchytných parkovišť, odkud další dopravu zajišťují vlaky nebo taxíky. Své výsadní postavení si dovede užít, nechá si je dobře zaplatit a hlídá si je - třeba i tím, že zakázal prodej nemovitostí cizincům. Může si to dovolit, protože má Matterhorn, který k němu patří podobně jako Eiffelovka k Paříži.

Autor článku: Pavel Šust

Zdroj textu: časopis Země světa, duben 2007 "Švýcarsko 2"

Článek publikován s laskavým souhlasem redakce časopisu Země světa

Cestovní kancelář Quicktour s. r. o. doporučuje všem cestovatelům časopis Země světa, ve kterém najdou inspiraci na cesty a spoustu informací o nejzajímavějších místech naší planety. Aktuální i starší čísla lze zakoupit v e-shopu časopisu na stránkách www.zemesveta.cz.

Śvýcarsko - Zermat a Matterhorn
© Dreamstime
Śvýcarsko - Zermat a Matterhorn
© Dreamstime
Śvýcarsko - Zermat a Matterhorn
© Dreamstime
Śvýcarsko - Zermat a Matterhorn
© Dreamstime
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 14.12.2017 - 17.12.2017
 
10 390 Kč
cena od:
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 14.12.2017 - 18.12.2017
 
12 890 Kč
cena od:
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 15.12.2017 - 18.12.2017
 
10 390 Kč
cena od:
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 15.12.2017 - 19.12.2017
 
12 890 Kč
cena od:
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 16.12.2017 - 19.12.2017
 
10 390 Kč
cena od:
Lyžování v Endaginu - St. Moritz
Vlastní doprava 16.12.2017 - 20.12.2017
 
12 890 Kč
cena od:
Vykukující lachtánek České Budějovice
+420 386 350 220
cb@quicktour.cz
Praha
+420 224 828 236
praha@quicktour.cz