Nic nenalezeno
Chorvatsko

Chorvatsko je dlouhou řadu let mezi českými turisty destinací, každoročně jich na pobřeží jednoho z nejkrásnějších moří světa, zavítá kolem jednoho milionu.

Jazyková blízkost, tradice v cestování, velké množství historických památek např. Dubrovník, Split, Trogir, dále přírodní krásy v podobě Plitvických jezer, vodopádů Krka, Kornatských ostrovů či ostrova Mljet, dále dalmatská kuchyně s proslavenými víny, vzdálenostní dostupnost pro dopravu vlastními auty, to vše jsou lákadla pro dovolenou nebo poznávání v Chorvatsku. Objevte s námi i další místa na jadranském pobřeží.

Oficiální název:

Chorvatská republika

Kontinent:

Evropa

Rozloha:

56 542 km2

Počet obyvatel:

4 290 000 (2011)

Nejvyšší hory:

Sinjal 1831 m

Nejdelší řeky:

Sáva

Státní zřízení:

Parlamentní republika

Hlavní město:

Záhřeb, 790 000 obyvatel (r. 2011)

Úřední jazyk:

chorvatština

Měna:

kuna (100 lipa) (HRK)

Náboženství:

římsko-katolické 90 %, ortodoxní 4,44 %, islám 1,3 %

Geografie:

Chorvatská republika leží na západě Balkánského poloostrova, na břehu Jaderského moře.

Téměř 40% povrchu země tvoří nádherná pohoří, jejichž vrcholy se blíží 2000 m. Jsou součástí tzv. Dinárského pohoří, které se skládá ze složité soustavy horských pohoří nacházejících se na severozápadě Balkánského poloostrova. Nejdelší a nejvýznamnější částí Dinárského krasu i celého Chorvatska je však pohoří Velebit s nejvyšším vrcholem Vaganski vrch (1758 m). Oblast Velebitu s mnoha endemickými druhy patří mezi přírodní památky UNESCO a nachází se zde dva národní parky: Severní Velebir a Paklenice.

Chorvatské pobřeží tvoří převážnou část pobřeží východního Jadranu. Táhne se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu. Pobřežní čára pevniny měří 1880 km a pobřežní čára ostrovů činí 4 398 km, tedy celková délka pobřeží včetně ostrovů je 6 278 km. Dva největší poloostrovy jsou Istrie na severu a Pelješac na jihu, největší zálivy jsou Kvarnerský na severu a Kaštelský ve střední Dalmácii. Největšími ostrovy jsou Krk a Cres s rozlohou 405,78 km2.

Podnebí:

V Chorvatsku se nachází tři klimatická pásma - ve vnitrozemí převládá mírné kontinentální počasí, v horských oblastech panuje počasí horské, v jadranském přímoří Chorvatska je převážně středomořské klima s krásným počasím a mnoha slunečnými dny, kdy letní teploty dosahují až 40°C a teplota vody se pohybuje kolem 25 °C. V září a říjnu je počasí dosti stálé a moře ještě teplé.

Na počasí v jednotlivých částech Chorvatska mají na počasí vliv větry, které se často a rychle mění. Setkáváme se zde s třemi typy větru:

Bóra

(nebo bura) chladný vítr vanoucí od severovýchodu z pevniny, který zpravidla vypukne znenadání a stejně znenadání po několika hodinách skončí. Nejčastěji a nejbouřlivěji se bura projevuje ve Kvarnerském zálivu, ve Velebitském kanálu a na jihodalmatských ostrovech.

Jugo

(nebo scirocco), horký vlhký jižní vítr vanoucí od Afriky, který je často provázen velkou oblačností a velkými vlnami.

Mistral

(nebo maestral), který většinou přináší krásné počasí

Dějiny:

Území Chorvatska bylo osídleno člověkem již pravěku - v paleolitu, zde byly nalezeny ostatky Homo sapiens neanderthalensis, v mladší době kamenné se na území dostávají obyvatelé Asie, a v pozdní době bronzové dochází k osídlení indoevropskými kmeny.

V pátém století před naším letopočtem na území převládal kmen Dalmátů, který využíval zemědělských možností země, ale také obří potenciál přilehlého moře. Vybudovali síť přístavů a záhy se stali zkušenými mořeplavci. Přibližně kolem roku 1200 př. n. l. se na pobřeží a v Panonské nížině usazují kmeny Ilyrů, kteří byli zdatnými obchodníky. Ve čtvrtém století před Kristem začali o nová území usilovat Keltové a Řekové. Zatímco keltské kmeny se vydaly podél Dunaje až k hranicím dnešního Česka, řečtí kolonizátoři zakládali opevněné kolonie na Jadranských ostrovech. Ve 2. stol. n. l. se pak území dostalo do hledáčku Římské říše, která si je brzy podmanila, a celé území bylo postupně romanizováno.

Kolem roku 600 dochází k rozdělení území na podobu dnešní Chorvatska. První zmínky o názvu Chorvatsko se objevují ve spisech Duke Trpimir kolem roku 852. Na konci devátého století došlo ke vzniku samostatného Chorvatského státu. V následujících stoletích docházelo k rozvoji jazyka a písemnictví, architektury a duchovní kultury.

Chorvatský stát, jehož prvním králem se stal v r. 925 Tomislav, je již od 10. století pod soustavným tlakem Benátské vlády, která se snaží řadou restriktivních opatření omezit jeho rozvoj. Musí se potýkat nejen s reformami cla na dovoz a vývoz zboží, ale také s výboji, které proti němu Benátčané podnikají. Ti dominovali v obchodu, díky čemuž vzkvétalo i jejich hospodářství a kultura. Roku 1102 se Chorvatsko spojilo personální unií s uherským královstvím.  Na začátku 13. stol. n. l. Benátčané ovládli Zadar a přilehlé území. Kolem roku 1420 byla většina území Jaderského moře pod jejich nadvládou. Jedním z mála podrobených měst byla městská republika Dubrovník, která nejen že dokázala odolávat nátlakům Benátčanů, ale která si také vydobyla značný vliv. V roce 1433 dochází k prvním útokům ze strany Turků, kteří postupem času zabírají velkou část Chorvatského území.

Po bitvě u Moháče bylo od 1. ledna 1527 Chorvatsko v rámci Uher v personální unii s Rakouskem. Roku 1529 zde na obranu křesťanského světa vzniká tzv. Vojenská hranice. Roku 1699 byla převážná část Chorvatska osvobozena z tureckého područí a Habsburkové si tak upevňují svoji moc v zemi. Která byla potvrzena Vídeňským kongresem v r. 1815 po definitivní porážce Napoleona. Chorvatsko, stejně jako ve zbytku Evropy, zasáhly národně emancipační vlivy 19. století, roku 1849 došlo k osamostatnění Chorvatsko-Slavonského království v rámci Rakouska. Přestože bylo po Rakousko-Uherském vyrovnání roku 1867, Chorvatsko-Slavonsko vráceno do rámce Uher, již rok poté získalo po částečnou autonomii v rámci Zalitavska, v němž pak setrvalo až do roku 1918.

V poválečném období první světové války a po rozpadu Rakouska-Uherska se v roce 1918 stává Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina SHS). Roku 1929 dochází k převratu a přejmenování Kraljeviny SHS na Království Jugoslávie.  Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let, k uklidnění situace mělo pomoci vytvoření Chorvatské bánoviny r. 1939. Za druhé světové války po okupaci nacistickým Německem na jaře 1941, vyhlásili chorvatští ustašovci nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Zákony nově vzniklého státu byly namířeny proti Srbům, Židům, Romům a stoupencům pravoslavné církve. Tato genocida si vyžádala několik stovek tisíc životů. V čele partyzánského odboje stál Josip Broz Tito. V roce 1945 byla vyhlášena Federativní republika Chorvatsko jako součást Federativní republiky Jugoslávie. Tito se stává prvním předsedou vlády. Po Titově smrti 1980 vznikl zmatek a vzdor mezi občany multikulturálního státu. V roce 1990 se uskutečnili první pluralitní volby, kde chorvatské shromáždění zvolilo za prvního prezidenta Chorvatska Dr. Franjo Tudjmana. Chorvatsko se brzy stalo oblíbenou destinací turistů, hospodářský výsledek však plynul přímo do Bělehradu a samotnému Chorvatsku zůstával malý zlomek. Proto se rozhodlo osamostatnit a v červnu 1991 byla vyhlášena nezávislá Chorvatská republika. Vzápětí na to vypuklo srbské povstání a s ním občanská válka s Jugoslávií. V květnu roku 1992 se Chorvatsko stává členem Organizace spojených národů. V zemi dochází k ozbrojeným konfliktům až do roku 1995, Chorvatsko se opět ujímá moci. Poslední část Chorvatska je znovu integrována v roce 1998. V prosinci 1999 umírá první Chorvatský prezident Franjo Tudman. Od počátku roku 2000 vznikla nová vláda v čele s prezidentem Stipe Mesićem.

Města:

Baška, Dubrovník, Hvar, Karlovac, Korčula, Makarska, Mali Lošinj, Orebic, Osijek, Poreč, Pula, Rab, Rijeka, Slavonski Brod, Split, Stari Grad, Šibenik, Vrsar, Zabok, Zadar

Oblasti:

Hvar, Istrie, jižní Dalmácie, Krk, Kvarnerský záliv, Makarská riviéra, Plitvická jezera, severní Dalmácie, střední DalmáciePraktické informace:

Zdravotní péče:

Přestože mají čeští občané ve všech zemích EU nárok na nezbytnou zdravotní péči hrazenou českou zdravotní pojišťovnou, doporučujeme si před cestou sjednat speciální zdravotní pojištění pro případ úrazu a léčebných výloh v zahraničí.

Elektrická síť:

Elektrické napětí 230 V, frekvence 50 Hz, zásuvky jako v České republice.

Očkování:

Pro vstup do země nejsou vyžadována žádná očkování.

Víza:

Čeští občané nepotřebují v rámci turistického pobytu při vstupu na území Chorvatska žádná víza, stačí platný občanský průkaz nebo cestovní pas.

Ambasáda, velvyslanectví:
Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku (Veleposlanstvo Češke Republike)
Radnička cesta 47/VI, 10 000 Zagreb
tel: 00385 1 617 7246
e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/zagreb

Přihlaste se k odběru novinek
Na těchto webových stránkách jsou k vylepšování služeb využívány soubory cookies.